“Bez nadsázky můžeme říct, že dítě od první hodiny svého života po batolecí věk profituje z kojení v mnoha ohledech,“ začíná své povídání o přínosech kojení laktační a výživová poradkyně Simona Lazzari. Tím prvním je hledisko nutriční. A právě už tam se ukazuje, jak geniální celý tento proces je. Kvalita i kvantita mateřského mléka se totiž přizpůsobují požadavkům a poptávce dítěte. Jednoduše řečeno, několikahodinový novorozenec potřebuje kvalitativně jiné složení mateřského mléka než dvouleté batole.
„I s tím si ženský organismus hravě poradí a aktivně vytváří mateřské mléko s rozdílnými položkami v bílkovinách, tucích, sacharidech, minerálních látkách, imunoglobulinech různých typů a dalších mikrosložkách a nutrientech v mateřském mléce obsažených,“ říká Simona Lazzari. Dokonce i během samotného jednoho kojení se zmíněné složky mění!
Laskavá náruč, půl zdraví
Kromě nutričního musíme zmínit také hledisko psychologické. Nezdá se to, ale už u maličkých dětí se stres může podepisovat na jejich zdraví. „Je nad slunce jasné, že dítě se cítí dobře v náruči své maminky – což platí i pro nekojené děti. Malé miminko je evolučně nastavené, aby bylo s matkou či otcem, kteří se o něj postarají. Dítě je v prvních měsících života závislé na svých senzorech, na svých smyslech. A pokud ty mu neustále naznačují‚ jsi v bezpečí, nic ti nehrozí‘, je v klidu. V opačném případě se bouří hormony zajišťující alarm, vzbuzující poplach,“ popisuje zjednodušeně proces Simona Lazzari.
Hormony vyplavované během stresu brání nejen růstu, imunitě, prospívání, trávení, ale i spánku. U dětí to platí dvojnásob, protože nemají zralé mechanismy pro odbourání stresu. A naopak hormony produkované v klidovém stavu, naplněném pocitem bezpečí, dítě predisponují k plnému zdraví a vývoji. A právě kojení je k tomu přitom krásnou příležitostí!V neposlední řadě zmiňuje laktační poradkyně i přínos kojení z hlediska sociálního a fyziologického, která také nelze opomenout.
Kojení jako prevence nemocí?
Ano, určitě! A obzvlášť teď na podzim se to hodí. Co ale dělat v případě, když onemocníte vy a kojíte? Tápete, zda dále kojit, nebo zda kojení přerušit? „Je nutné rozlišit, o jaký druh onemocnění, medikaci, chronicitu nemoci jde. Pokud jde o jednoduché infekční a neinfekční nemoci způsobené bakteriemi, plísněmi nebo viry a léčené antibiotiky, antivirotiky, antimykotiky, antipyretiky, analgetiky, antiemetiky či diuretiky – zde se kojení nepřerušuje. V rámci možností a stavu maminky se kojí dál s pomocí a podporou celé rodiny, která o miminko i maminku pečuje,“ vysvětluje Simona Lazzari. Podle jejích slov je dobré načasovat medikaci po kojení, pokud to lze. Zároveň vědět, že léky a indispozice nemocné maminky budou mít do určité míry vliv na laktaci i chuť mateřského mléka.
Pokud některé symptomy onemocnění má i miminko, bude mít možná snížený apetit, bude plačtivější, možná spavější. Ani tak ale nemá smysl odstavovat jej od kojení, protože matka v tomto období produkuje specifické protilátky, ze kterých profituje i miminko díky mateřskému mléku.
„Během i po onemocnění se velmi pravděpodobně dostaví dočasně snížená laktace a miminko to bude reflektovat. Bude třeba zahájit veškerá opatření směřující k rozvoji laktace, zavést dostatečný pitný režim a posilující a nutričně bohatou stravu a odpočinek pro rekonvalescenci,“ doplňuje laktační poradkyně. A upozorňuje, že pokud jde o spektrum dalších onemocnění, a to autoimunitních, epilepsii, karcinomy, roztroušenou sklerózu, deprese a další, vždy je ohledně kojení nutná konzultace s lékařem.
